Kam s Vojtěchem Kašparem za památkami donedávna ukrytými v zemi

Blíží se období svátků vánočních a ty jsou samozřejmě spojeny i s hektickými nákupy vánočních dárků. I při pobíhání po moderních nákupních centrech můžete narazit na památky naší dávné minulosti. A proto se dnes vypravíme do obchodního centra Palladium na náměstí Republiky v centru Prahy. Zde v letech 2003 a 2004 proběhl asi nejrozsáhlejší výzkum v historii pražské archeologie.

Nejstarší etapa osídlení z 2. poloviny 12. století se projevovala pozůstatky dřevohliněných objektů, vedle nichž výzkum odkryl i torza kamenných románských domů. Areál byl členěn ploty a vykazuje nezpochybnitelný urbanizační záměr. K jeho zániku dochází v souvislosti s výstavbou staroměstského opevnění ve 30. letech 13. století. Pod nepodsklepenými suterény bývalé kasárenské budovy byla odkryta superpozice zbytků gotického špitálu, renesanční domovní zástavby a tří zaniklých křídel kláštera s centrálním dvorem a přilehlou zahradou. My ale zaměříme pozornost na nejstarší odkrytou zděnou architekturu.
Nejvýznamnějším objevem bylo torzo románského paláce o rozměrech 25 x 8 m, členěného ve spodním podlaží na dvě prostory (dům 1). Dvoulodní sál byl zaklenut na čtyři centrální sloupy. K severní kratší obvodové stěně byla z vnější strany přizděna zděná záchodová jímka. Objev byl natolik významný, že bylo rozhodnuto o jeho ponechání v místě nálezu, jeho konzervaci a prezentaci. Objekt byl zavěšen v prostoru a zbaven okolních terénů i mladších stavebních konstrukcí. Po statickém zajištění a vybudování nosného skeletu byly odstraněny původní fixační prvky. Objekt je dnes prezentován v knihkupectví Luxor a jeho hlavním prvkem je severní prostor s přizděným záchodovým rizalitem. Podlaha je vyložena replikami opukových dlaždic, středový sloup, nesoucí původně klenbu, je evokován bodově nasvícenou pískovcovou patkou. Náznakově je rekonstruována vstupní šíje a původní terén. Sousední jižní prostor je vyznačen průběhem zdiva v podlahové krytině, zapuštěnou centrální pískovcovou patkou sloupu pod sklem v podlaze a průběžnými skleněnými stěnami s malovanými opukovými kvádříky, které evokují původní skladbu zdiva. Kombinace skla, původního zdiva i rekonstruovaných částí umožňuje půdorysnou, ale i prostorovou představu o výstavnosti románského paláce, a to především vyznačením klenebních čel a zdiv kresbou na sklo.
Druhým prezentovaným objektem ve střední části druhého podzemního podlaží je torzo kamenného románského domu o půdorysu 12 x 7,5 m (dům 2). V severní části byl ve středu místnosti situován čtvercový základ patky sloupu. Obdélné přízemí bylo zaklenuto šesti poli křížových kleneb na dva centrální sloupy a objekt byl v jihovýchodním rohu opatřen úzkou kamennou přístavbou nástupu na schodiště do patra či vstupní šíjí do zahloubeného suterénu. V tomto případě se komise odborníků dohodla na konzervaci, vyzvednutí a přenesení objektu do jiné části obchodního centra. Průběhy zdiv byly rozděleny na díly, zabaleny do obalů a jeřábem přeneseny do depozitáře. Po ukončení hrubé stavby byly opětovně složeny ve vestibulu druhého podzemního podlaží. Objekt je spuštěn o půl patra níže, než byl nalezen, a v důsledku kolize se schodištěm i mírně natočen. Nedochované části obvodových zdiv jsou vyznačeny v dlažbě odlišným materiálem, podobně jako skladba dlažby interiéru románského domu.
V zadní části vestibulu druhého podzemního podlaží je prezentován třetí z románských objektů (dům 3). Jde o pozůstatek zděné vstupní šíje s nástupní podestou, která vedla do zahloubeného suterénu dřevohliněného, a nikoli zděného objektu. Objekt byl rozebrán, konzervován, přemístěn a složen na jiném místě v prostoru prodejních ploch a z důvodu větší názornosti byl pootočen o 180°.
Také před nákupním centrem nalezneme přímo v chodníku prezentované výsledky archeologického výzkumu. Především se jedná o vyznačený půdorys gotické pece na pálení vápna před vlastním vstupem do nákupního centra a o pozůstatky gotické i renesanční zástavby. V prvním případě se jedná o půdorys pece na hašení vápna, která pracovala v době výstavby staroměstských hradeb ve 30. letech 13. století. V druhém případě jde o zděné nároží kamenné zástavby ze 13. století na rohu náměstí a ulice Na Poříčí. Při vyústění Truhlářské ulice si máme možnost prohlédnout v chodníku vyznačené čelo vrcholně středověké domovní zástavby této tehdy užší ulice. Zaniklé konstrukce jsou vyznačeny odlišnou skladbou dlažby a informačními tabulkami zasazenými do stávající dlažby.

Mgr. Vojtěch Kašpar, Archaia